Jesus Christ Superstar

9. 6. 2018 Noc lilie

Před katedrálou Božského Spasitele: 20:40 – 22:00

Vstupné na program Slezské lilie je dobrovolné.

Na představení Jesus Christ Superstar nejsou zajištěna místa k sezení.
V přední části před pódiem je rezervováno 50 míst pro naše sponzory, jako poděkování za to, že umožnili vstup zdarma na celý festival Slezská lilie.
Mimo tato místa bude k dipozici ještě dalších cca 500 míst na lavičkách. Proto doporučujeme vlastní deky, stoličky, karimatky.

Unikátní společný projekt Slezské lilie a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Spojením známých melodií se silným příběhem v realistických kulisách katedrály Božského Spasitele a za doprovodu živého orchestru ukrytého v blízkém divadle vzniká něco, co ještě nikdy v Ostravě nebylo k vidění – přímému propojení venkovního festivalu s budovou Divadla Jiřího Myrona! Ježíš prostě vyšel do ulic, abyste se s ním mohli setkat osobně.

Možná ten příběh znáte. Bylo vám tak osmnáct, dvacet, možná o něco více, možná o něco méně. Zaslechli jste hudbu, která pronikla hluboko do srdce, přemýšleli jste nad texty, jež se do paměti uložily bez sebemenší datové ztráty. Ohrané gramofonové desky, tisíckrát přetočené magnetofonové pásky či poškrábaná cédéčka v našich sbírkách svědčí o tom, že Jesus Christ Superstar je dílo geniální.

Beze všech zbytečných přikrášlení významu tohoto slova. Bez výjezdních doložek a cestovních víz překročilo bariéry nedůvěry a hranice zákazů. Jeho stvořitelé, Tim Rice a Andrew Lloyd Webber, se dávno stali váženými autory, jež ověnčila sláva zlatých desek, prestižních cen a oslavných proslovů. Na počátku této cesty stáli dva mladí lidé, kteří chtěli napsat něco mimořádného, mimo dosavadní hranice možného prostoru hudby a divadla. Byl to odvážný sen, vize, za kterou šli přímo, bez zkušeností, ale s o to větší dávkou talentu a štěstí. Právě to je na jejich díle, kromě všeho jiného, pro nás tvůrce tolik inspirující.

Před dvaadvaceti lety zazněly tóny slavné rockové opery poprvé v češtině. Někteří z nás toho byli svědky, někteří prvními účastníky. Byl to čas změn, z Ježíše se stal symbol nové éry. Mezitím jsme dospěli, došli dál, i když někteří z té doby nám zůstanou navždy už jen ve vzpomínkách. Časy se změnily, stejně jako věci okolo nás. Mezitím vyrostla nová generace, která v sobě hledá odpovědi na otázky právě tady a teď. Věřím, že přišel čas vše psát od prvních řádků.

Konstatování na závěr je tedy poměrně prosté: Stěny náměstí už bychom měli, teď ještě získat prostor mezi nimi! Jelikož jsme v jádru velkého města a pojednáváme o životě v jeho podstatných projevech, právě na náměstí by se měly odehrávat všechny myslitelné i nemyslitelné události veřejné i soukromé povahy. Stěží to může být statická doprava. Namísto ní by měla existovat mezi kostelem a divadlem otevřená scéna, kde by se aktéři městského života mohli potkávat. Bez toho není žití vespolek vůbec možné. Zkrátka je dobré si připomínat, že na náměstích zůstáváme svobodni nebo bychom měli pěstovat svobodu. Právě proto musíme volit, zda přejeme svobodu lidem, nebo ji obětujeme ve prospěch věcí.